Photo de la Chambre du Parlement

Měla by EU získat větší pravomoci při řízení sociálního a ekonomického rozvoje?

29 réunion terminée
201 participants

Ce Parlement de la Chambre est fermé

Jetez maintenant un œil aux résultats évalués de ce Parlement de la Chambre et aux déclarations des parlementaires entendus.

arrière-plan

Globální výzvy, jako je změna klimatu, ekonomické krize, klesající sociální mobilita, války a manipulace veřejného mínění prostřednictvím sociálních médií, stále více ohrožují i sociální soudržnost Evropské unie, pokud se proti nim nezasáhne. Krize však mohou být také příležitostí – můžeme se z nich poučit, posílit své schopnosti a růst společně. Proto se v tomto 10. kole Evropských domácích parlamentů zaměřujeme na téma „Sociální a hospodářská politika“ a nabízíme prostor k zamyšlení: Měla by Evropská unie získat větší pravomoci při řízení sociálního a hospodářského rozvoje členských států? Nebo je naopak správnější přesunout tyto záležitosti zpět do blízkého, známého a přehledného prostředí národních států? Zveme vás k debatě o třech klíčových reformních návrzích týkajících se evropského rozměru sociální a hospodářské politiky. Stejně jako v parlamentu budete nejprve společně diskutovat jednotlivé otázky a následně o nich individuálně hlasovat. Výsledky se poté spojí s výsledky mnoha dalších Evropských domácích parlamentů, které se současně konají v různých evropských zemích, a vytvoří tak celoevropský názorový obraz. Tento bude následně představen a prodiskutován s politiky Evropské unie.

Questions partielles

1. Měla by být zavedena celoevropská daň z majetku, aby se snížily nerovnosti a financovaly projekty EU?

Arrière-plan: V zemích EU, jako jsou Francie, Španělsko a Lucembursko, již existuje daň z majetku, stejně jako v Norsku a Švýcarsku. Hnutí jako „Tax me now“ a „Tax the rich“ v posledních měsících iniciovala petice, které získaly statisíce podpisů.
Na mezinárodní úrovni existuje návrh na zavedení roční daně ve výši 2 % z majetku přesahujícího 5 milionů dolarů. V Německu se diskutuje o progresivním modelu:
• 2 % pro majetek nad 5 milionů eur,
• 3 % pro majetek přesahující 50 milionů eur,
• 5 % pro majetek nad 1 miliardu eur.
Pouze z Německa by tímto způsobem mohlo být vybráno přibližně 85 miliard eur, které by mohly být použity na financování společných evropských projektů.

Pour

V časech napjatých rozpočtů je nutné, aby občané přispívali k financování státních služeb v souladu s jejich skutečnými schopnostmi. Pokud by se toto dělo na evropské úrovni, mohlo by se zabránit „daňové soutěži“ mezi členskými státy EU.

Příjmy z daně z majetku by umožnily opatření, která by zlepšila společenskou účast a příležitosti k sociálnímu vzestupu pro lidi z nižších a středních vrstev.

Tyto příjmy by rovněž umožnily financování dalších evropských podpůrných a inovačních projektů.

Contre

Bohatí mají možnost vyhnout se evropské dani z majetku tím, že převedou svůj majetek do jiných zemí.

Daňová politika je záležitostí národních států, které mohou plánovat a podporovat podle místních potřeb.

Přesun daňových pravomocí na evropskou úroveň by mohl posílit image EU jako vzdálené a byrokratické instituce, která je odtržená od každodenního života občanů.

2. Měla by EU garantovat minimální úroveň sociálních dávek, například při rodičovské dovolené, podpoře v nezaměstnanosti a věku odchodu do důchodu?

Arrière-plan: Politika zaměstnanosti a opatření na podporu sociální inkluze spadají především do pravomocí jednotlivých zemí EU. To znamená, že národní vlády rozhodují o otázkách, jako jsou mzdové předpisy, systémy důchodového pojištění, věk odchodu do důchodu a dávky v nezaměstnanosti.
V průběhu let však EU podporovala členské státy právními předpisy, prostředky a nástroji, aby lépe koordinovaly národní opatření, podporovaly zaměstnanost, zlepšovaly životní a pracovní podmínky, zajišťovaly adekvátní sociální ochranu a bojovaly proti sociálnímu vyloučení.
Přesto se však sociální dávky v klíčových oblastech, jako jsou pravidla pro rodičovskou dovolenou, délka poskytování dávek v případě pracovní neschopnosti a věk odchodu do důchodu, v rámci EU stále výrazně liší.

Pour

Silnější role EU by učinila boj proti chudobě a podporu rovnosti příležitostí méně závislé na politických vývojích a finančních možnostech členských států.

Vyšší důraz na sociální politiku by zlepšil vnímání EU v očích mnoha občanů, kteří ji dosud vnímali především jako projekt pro elity a korporace.

Vzhledem k volnému pohybu pracovníků a činnosti podniků na úrovni EU by harmonizace opatření mohla snížit byrokracii.

Contre

Zlepšení dávek by způsobilo značné výdaje, které by musely být v chudších členských státech EU financovány dodatečně.

Politika proti sociální nerovnosti a chudobě může být plánována a realizována lépe na národní úrovni podle konkrétních potřeb.

Povinné převedení finančních prostředků mezi členskými státy, které je s tímto konceptem nevyhnutelně spojeno, posiluje v bohatších zemích pocit, že jsou i přes své vlastní problémy stále plátci pro ostatní, což zvyšuje přitažlivost hesla „Moje země na prvním místě“.

3. Měla by EU převzít větší roli v podpoře průlomových inovací, například v oblasti umělé inteligence?

Arrière-plan: Sociální a hospodářské vývoje v EU jsou navzájem propojené: Vysoké sociální standardy lze udržet pouze tehdy, pokud bude Evropská unie schopná v mezinárodním prostředí i nadále ekonomicky konkurovat. Mario Draghi nedávno v jednom reportu pro Evropskou komisi upozornil na problémové oblasti.
Konkurenční schopnost je v značné míře určována inovativností, která vytváří nové trhy a tím i hodnoty. Aby se EU stala lídrem v klíčových oblastech růstu, je třeba investovat. Ve srovnání s USA (DARPA) a Čínou zaostává Evropa v oblasti skokových inovací, například v oblastech umělé inteligence, sociálních sítí, mobility, bateriových technologií atd. Podpora skokových inovací by mohla být proto svěřena European Innovation Council (EIC), pokud by tato agentura byla adekvátně rozšířena.

Pour

Spojení evropských inovačních zdrojů a investičních kapacit by umožnilo rychlejší vývoj a škálování technologií budoucnosti.

Vyšší přidaná hodnota, mimo jiné prostřednictvím výkonné evropské inovační agentury, je předpokladem pro ekonomicky a sociálně silnou EU.

Silné evropské protějšek americké DARPA je také důležitým symbolem evropské ambice a síly v době rostoucí globální konkurence.

Contre

Vznik velké evropské inovační agentury s odpovídající byrokracií by mohl vést k plýtvání prostředky. Inovace se obvykle rodí na univerzitních institucích a v podnicích v Evropě. Měly by být spíše přímo podporovány a zbaveny byrokratických překážek.

Centrálně řízená inovační agentura je v rozporu s principem subsidiarity a může hůře rozpoznávat a podporovat skokové inovace, než by to dokázaly příslušné orgány na místní, regionální nebo národní úrovni.

Přehnaně ambiciózní symbolická politika, která by se projevila vytvořením vlastní agentury, je kontraproduktivní a odvádí pozornost od potřeby cílené podpory.

Impressions des parlements des chambres

Résultats

Měla by EU získat větší pravomoci při řízení sociálního a ekonomického rozvoje?

177 Voix

Consentements 137

Rejets 11

Abstention 29

C'est ainsi que les destinataires s'expriment

abstention

Ich halte es für wichtig, dass wir zuerst klar unterscheiden, ob wir ein Europa, das handlungsfähig ist, oder ein Europa, das alles zentral steuert haben wollen. Denn das ist für mich nicht dasselbe. Wir stehen derzeit vor großen Herausforderungen, wie globaler Wettbewerb, soziale Ungleichheiten, Digitalisierung, Energiepreise. Und ja, wir brauchen eine europäische Antwort auf viele dieser Fragen. Aber das bedeutet für mich nicht, dass wir jetzt pauschale Kompetenzübertragung der Mitgliedstaaten nach Brüssel verlagern sollten.
Gerade im sozialen Bereich, also bei Renten, Elternzeit oder Mindeststandards für Arbeitslosengeld, haben unsere Mitgliedstaaten historisch gewachsene Systeme. Diese spiegeln nicht nur unterschiedliche wirtschaftliche Realitäten wider, sondern auch kulturelle Unterschiede. Was in Schweden funktioniert, passt nicht automatisch in Portugal oder Bulgarien.
Deshalb trete ich für einen europäischen Rahmen ein, der Orientierung gibt und gemeinsame Ziele setzt. Wichtig dabei ist, dass er den Mitgliedstaaten Spielräume lässt, wie sie diese Ziele erreichen. Insgesamt soll Koordination statt Bevormundung im Vordergrund stehen.
In Bezug auf die wirtschaftliche Entwicklung brauchen wir mehr denn je eine starke europäische Industriepolitik und eine klare Innovationsstrategie. Besonders die Bereiche KI oder neue Technologien ist gemeinsames europäisches Handeln gefragt. Aber auch hier gilt Kräfte zu bündeln und nicht zu zentralisieren. Wir brauchen keine neue Bürokratie, sondern gezielte Investitionen in kluge Projekte, wo sie den größten Mehrwert bringen.
Am Ende geht es darum, Vertrauen zu schaffen. Vertrauen der Bürgerinnen und Bürger in ein Europa, das hilft, wo es helfen kann und sich zurücknimmt, wo es besser ist, dass die Entscheidungen innerhalb der Mitgliedsstaaten selbst getroffen werden.

aux résultats

approbation

Zu Teilfrage 1:

Die Zahlen sprechen eine deutliche Sprache: Die Vermögensungleichheit zwischen Arm und Reich wächst europaweit weiter. Während die Vermögen der Reichen in den letzten Jahren stetig zugenommen haben, steigt in vielen Ländern der Anteil der Bevölkerung, der mit Armut oder sozialer Ausgrenzung konfrontiert ist.

Gleichzeitig steht Europa vor gewaltigen Aufgaben – von der digitalen und nachhaltigen Transformation bis hin zu sicherheits- und verteidigungspolitischen Herausforderungen.

Um diese tiefgreifenden Veränderungen sozial gerecht und im Sinne der Bürger*innen zu gestalten, braucht die Europäische Union ausreichende Eigenmittel. Eine EU-weite Einführung einer Vermögenssteuer kann hierbei einen wichtigen Beitrag leisten – nicht nur zur Finanzierung, sondern auch zur Stärkung des sozialen Zusammenhalts und der wirtschaftlichen Resilienz der Union.

Zu Teilfrage 2:

In einigen Bereichen bestehen innerhalb der EU bereits Mindeststandards, etwa bei der Elternzeit, der Arbeitszeit oder dem Jugendschutz.

In vielen Feldern der Sozialleistungen und Sozialversicherungssysteme verfügt die EU jedoch über keine eigene Regelungskompetenz, um verbindliche Mindeststandards festzulegen. Sie kann – und sollte – jedoch eine koordinierende Rolle übernehmen. Die Koordinierung der Sozialversicherungssysteme bei grenzüberschreitender Erwerbstätigkeit zeigt, wie wichtig ein europäisches Handeln ist. Als Berichterstatterin für die Überarbeitung der Verordnung 883 kenne ich die Herausforderungen dabei aus erster Hand.

Trotz bestehender Unterschiede zwischen den Mitgliedstaaten bin ich überzeugt: Wer A sagt zur Arbeitnehmerfreizügigkeit und zum gemeinsamen Binnenmarkt, muss auch B sagen – zu einer besseren EU-weiten sozialen Absicherung, Koordinierung und Übertragbarkeit von Ansprüchen. Ich setze mich für ein Europa ein, in dem alle Menschen gut leben und arbeiten können. Deshalb würde ich die Einführung eines europaweiten Mindestniveaus an Sozialleistungen – etwa in Form eines armutsfesten Mindesteinkommens nach dem Vorbild des europäischen Mindestlohns – ausdrücklich begrüßen.


Zu Teilfrage 3:
Die letzten Monate haben gezeigt, wie abhängig die EU von technologischen Errungenschaften und Sprunginnovationen aus dem Ausland ist. Und dass sie sich nicht mehr zuverlässig auf ihre Partner verlassen kann.

Wir stehen in einem globalen Innovationswettlauf, bei dem Europa souverän bleiben und eine aktive Rolle spielen muss. Nur so können wir unseren Wohlstand, unsere Sicherheit, demokratischen Werte und sozialen Standards sichern.

Darüber hinaus bin ich überzeugt, dass wir diesen Wettlauf nur gemeinsam schaffen können. Mit Forschungsprogrammen wie „Horizont Europa“ haben wir bereits gute und wichtige Instrumente geschaffen. Die Finanzierung dieser Programme müssen wir nun ausreichend sicherstellen sowie strategisch auch im Hinblick auf die Förderung von Sprunginnovationen, weiterentwickeln.

aux résultats

approbation

DIe Europäische Union kann die Herausforderungen der Zeit nur meistern, wenn sie geeint auftritt. Die soziale Spreizung schafft Unfrieden in der Gesellschaft und gibt dem Populismus einen Nährboden.
Mehr mündlich!

aux résultats

abstention

Soll die EU eine größere Zuständigkeit bei der Steuerung der sozialen und wirtschaftlichen Entwicklung bekommen?

Ja und nein! Europa ist zusammen stark, gerade im Hinblick auf die Herausforderungen, die wir bestreiten müssen. Der globale Wettbewerb mit den USA und China, die sicherheitspolitischen Fragestellungen im Hinblick auf Russland, die USA und bspw. den Nahost-Konflikt zeigen, dass wir das nicht nationalstaatlich lösen können. Daher muss die EU eine führende Rolle auch in der Wirtschaftspolitik haben, da wir nur mit einem geeinten Binnenmarkt die Kraft aufbringen werden, im internationalen Wettbewerb zu bestehen. Daher ist es wichtig, dass der neue Mehrjährige Finanzrahmen gut ausgestaltet und ausgestattet wird, um bspw. in der Forschung und Entwicklung weiter weltweit führend zu sein - daher beantworte ich Frage 3 mit einem klaren Ja. Die Förderung von Sprunginnovationen ist ein zentraler Bestandteil einer europäischen Innovationsunion, die darauf abzielt, das Leben der Menschen zu verbessern und die Wettbewerbsfähigkeit Europas zu stärken.
Wir sind für gezielte Investitionen, den Ausbau von Infrastrukturen und die Schaffung eines klaren regulatorischen Rahmens, der Innovation und ethische Standards in Einklang bringt. Die gemeinsame Foschung über die EU als "Dach" ermöglicht so, allen Mitgliedsstaaten an der Entwicklung teilzuhaben und verhindert, dass nur "reiche" Mitgliedsstaaten teilhaben.

Gleichzeitig sind wir als EVP aber klar dagegen, Fragen der nationalen Sicherungssysteme bzw. der sozialen Säule auf die europäische Ebene zu heben. Die Subsidiarität der Entscheidungen muss gewahrt bleiben, eine Vergemeinschaftung bspw. der Arbeitslosenversicherung lehnen wir ab. Nationale Gegebenheiten müssen berücksichtigt werden. So haben wir es bspw. beim Mindestlohn getan, der sich am Durchschnittsverdienst des jeweiligen Landes orientiert. Klar ab lehne ich eine EU-weite Vermögenssteuer, diese ist nicht zielführend. Es muss aber in den nächsten Jahren eine Antwort auf die wachsenden Finanzbedarfe geben, dazu gehören auch EU-Eigenmittel. Eine Digitalsteuer und die sinnvolle Anpassung der steuerlichen Grundlagen an die neue, digitale Wirklichkeit sind aus unserer Sicht sinnvoller als die Besteuerung der Vermögen, die gerade in Deutschland größtenteils von kleinen und mittleren Unternehmen erwirtschaftet werden.

aux résultats

1. Měla by být zavedena celoevropská daň z majetku, aby se snížily nerovnosti a financovaly projekty EU?

Les résultats du vote se composent de 180 résultats saisis.

Tendance (médiane)

8

Moyenne

6.5

2. Měla by EU garantovat minimální úroveň sociálních dávek, například při rodičovské dovolené, podpoře v nezaměstnanosti a věku odchodu do důchodu?

Les résultats du vote se composent de 176 résultats saisis.

Tendance (médiane)

6

Moyenne

5.9

3. Měla by EU převzít větší roli v podpoře průlomových inovací, například v oblasti umělé inteligence?

Les résultats du vote se composent de 176 résultats saisis.

Tendance (médiane)

8

Moyenne

7.6

Contribuer à renforcer la participation citoyenne. Nous souhaitons faire entendre vos préoccupations tout en restant indépendants.

Promouvoir maintenant